První letní den roku 1905 se v Paříži narodil člověk, který svým myšlením ovlivnil zejména ve druhé polovině dvacátého století velké množství lidí. Francouzský spisovatel, autor divadelních her a filozof Jean-Paul Sartre (čti žán pol sártr), plným jménem Jean-Paul Charles Aymard Sartre, byl znám svými osobitými postoji a kromě literatury se do myslí lidí zapsal svými politickými postoji, které se ne vždy slučovaly s tím, co hlásal ve svých dílech.
Během několika prvních desítek let své tvorby totiž Sartre podporoval svobodu člověka jako nejvyšší hodnotu a ve svých dílech se věnoval otázkám jednotlivce, který je bez ohledu na své zařazení ve společnosti a vztahům k ostatním lidem samostatnou osobností, která je zaměřená sama na sebe. Důležitým prvkem jeho života je sebepoznávání, které je nezávislé na okolním světě. Tyto názory jsou totožné s filozofickým směrem nazývaným existencialismus, a Jean-Paul Sartre je tak jeho významným představitelem. O to více udivuje, že Sartre, ovlivněný desetiměsíčním pobytem v německém zajateckém táboře za druhé světové války, obhajoval v padesátých letech komunistické režimy, které tehdy po vzoru Sovětského svazu vznikaly v Evropě, Asii (například v Číně) i v Americe (na Kubě) a které hlásaly hodnoty společného vlastnictví a zájmy kolektivu stavěly nad zájmy jednotlivých lidí. Kromě toho ještě o něco později podporoval státy známé podporou terorismu.
Jeho díla, ať už se jednalo o divadelní hry, eseje nebo romány, přesto vždy vzbuzovaly velký zájem, na který by Sartre zvyklý už od vydání jeho prvního románu Nevolnost. O jeho popularitě svědčí také skutečnost, že v roce 1964 dostal Nobelovu cenu za literaturu. Odmítl ji ale převzít, protože tvrdil, že spisovatel by neměl být součástí zavedeného společenského pořádku. Jeho celoživotní partnerkou byla rovněž spisovatelka Simone de Beauvoir, která podporovala zrovnoprávnění žen s muži a odmítala manželství a tradiční hodnoty. Hodně cestoval, několikrát navštívil i Československo, kde dokonce přednášel na Karlově univerzitě. Ke konci života oslepl, a když v roce 1980 zemřel, zúčastnilo se jeho pařížského pohřbu padesát tisíc lidí.
Životopis J. P. Sartra na Literárním doupěti
Web o Sartrovi (v angličtině)