Bitva u Hradce Králové, obraz Georga Bleibtreu; zdroj: Illustratedjc – vlastní dílo, volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=40919665
Za nejhorší válku 19. století na území Evropy bývá označován vojenský střet mezi Pruskem a Rakouskem, dvěma zeměmi, které hrály v tehdejším uspořádání významné role, v roce 1866. Tehdejší události vyústily ve válku mezi oběma zeměmi v polovině června toho roku a výlet do tehdejší současnosti nám otevírá pohled na politiku, vztahy mezi zeměmi a vojenské schopnosti zúčastněných. Rozhodující boje se odehrály na území Česka.
Prusko se v té době snažilo o sjednocení všech bývalých států Německé říše, která existovala až do začátku 19. století a od středověku sahala od severu (Nizozemska) až k jihu Evropy, na území dnešního Slovinska. V této snaze stála proti Prusku druhá důležitá evropská velmoc Rakousko. Ve válce tedy šlo o velké území. O některé jeho části se zajímaly také jiné státy – například Itálie měla zájem o Benátky, které v tu dobu patřily Rakousku, takže pruskému kancléři Otto von Bismarckovi, který se o nadvládu Pruska snažil, nedalo příliš práce přesvědčit italského krále, aby se k němu přidal. Své spojence získalo díky vyjednávání také Rakousko. Výsledkem těchto příprav bylo, že ve válce proti sobě stálo 600 tisíc vojáků Rakouska a zemí, které se ve válce přidaly na jeho stranu, a 800 tisíc vojáků Rakouska, Itálie a jejich spojenců. Konflikt byl zajímavější tím, že jak po boku Pruska, tak spolu s Rakouskem proti sobě bojovaly státy patřící dříve do Německé říše.
I když se obě armády utkaly už na území německých států a částečně také v Itálii, rozhodující bitvy se odehrály na území Čech, Moravy a Slezska. Tou úplně nejdůležitější byl souboj u Hradce Králové (u města Chlum), kde dohromady bojovalo přes 430 tisíc vojáků. Rakousko předtím prohrálo většinu bitev, které se na území východních Čech odehrály, a bylo poraženo také u Chlumu. A to přesto, že mělo k dispozici modernější zbraně, zejména dělostřelectvo, a také jezdectvo. Nedostatkem rakouské armády bylo velení a vojenská taktika. A tak vítězství Pruska ve válce, v níž během necelých dvou měsíců zemřelo nebo bylo zraněno téměř 60 tisíc lidí, položilo základy nově sjednocenému Německu, už ne tak velkému, jako bylo to původní, ale přesto významnému – tehdejší poválečné uspořádání ovlivnilo význam země až do dnešní doby. Válka ovlivnila také druhého účastníka – z Rakouského císařství vznikla unie dvou států Rakousko-Uhersko, která existovala až do října 1918.