Ačkoli na lidském těle najdeme velké množství součástí, které jsou naprosto jedinečné a je na nich závislý lidský život a jeho kvalita, některé z nich jsou zcela nepostradatelné. Platí to mimo jiné o mozku a o srdci, ale také o tekutině, která díky srdci tělem putuje, o krvi. Dospělý člověk jí má v těle jen kolem 5 litrů. Je to necelých 10 procent hmotnosti celého těla, přesto je to významná část.
Barvu krve máme tu čest poznat, nejen když se zraníme a vytéká nám z rány, ale je také příčinou zarudnutí, které se objeví na místě otlaků nebo drobných škrábnutí. Je červená. Může za to krevní barvivo zvané hemoglobin. Přesto v průběhu koloběhu po těle barvu mění: okysličená krev, putující od plic a srdce směrem do tkání, kde je jejím cílem dodat jim kyslík, je světle červená, krev neokysličená, tedy vracející se směrem k plicím, je neokysličená. Při pohledu například na nezraněnou ruku, kde můžeme dobře pozorovat cévy, se nám může zdát, že tento rozvětvený potrubní systém dopravující krev je modrý. Je to tím, že se na žíly a tepny díváme přes kůži, která červenou barvu pohlcuje. Kromě uvedeného kyslíku je ale krev pro tělní orgány důležitá kvůli živinám, neboť jim dodává například cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerály a hormony. A naopak odvádí některé škodlivé látky.
Krev je tvořena v kostní dřeni a obsahuje asi 55 procent plazmy, nažloutlé kapaliny, která stojí za jejími fyzikálními vlastnostmi – může za to, že krev je tekutina a že má přesně takovou hustotu, aby bylo možné ji dopravit i k tomu nejvzdálenějšímu místu, na které musí dorazit. Zbývajících 45 procent krve tvoří krevní buňky neboli krvinky. Nejvíc, 96 procent, je červených (erytrocytů). Ty mají za úkol rozvádět kyslík. Právě kvůli nim je krev červená, protože obsahují hemoglobin. Velmi rychle se obnovují, každá červená krvinka totiž žije asi čtyři měsíce. Bílé krvinky (3 %) neboli leukocyty. Ty mají na starost obranu organismu – umějí totiž vyrábět protilátky proti některým cizorodým látkám a bojovat proti nim. Zhruba jedno procento krevních buněk představují krevní destičky, trombocyty, které se umějí shlukovat v místech, kde došlo k poškození rozvodu krve, například při poranění. Tím přispívají ke srážení a zacelení rány, takže zabrání tomu, aby krev vytékala z těla. Zhruba dvacetiprocentní ztráta krve totiž může pro organismus znamenat závažný problém.
… lidské tělo tvoří asi 50 až 60 bilionů buněk a z toho polovina je v krvi?
… každou hodinu vyrobí kostní dřeň 10 miliard nových krvinek? Staré přitom zanikají v játrech a ve slezině.
… červená krvinka urazí každý den více než 4 kilometry? Za svůj krátký život tak nacestuje asi 500 kilometrů, tedy zhruba vzdálenost mezi Prahou a Budapeští.
… každý mililitr krve obsahuje téměř 5 miliard červených krvinek, 4–9 milionů bílých krvinek a 150–300 milionů krevních destiček?