Kdyby uměla mluvit, mohla by Novoměstská radnice v Praze povyprávět o mnoha kuriózních historických událostech, jejichž byla svědkem. Po založení Nového Města pražského ji nechal vystavět císař a král Karel IV. a měla být dominantou dobytčího trhu, dnešního Karlova náměstí. Radniční věž měří 70 metrů a její prostory sloužily jako kriminální soud, kaple a věznice. Jako „nájemníci“ se zde vystřídali například vůdce chodského povstání Jan Sladký Kozina, loupežník Václav Babinský a nakladatel J. R. Vilímek. Během procesu s příslušníky studentského a dělnického hnutí 19. století Omladina se před místním soudem objevili mimo jiné pozdější ministr financí Alois Rašín a básník Stanislav Kostka Neumann.
Už o několik století dříve se ale v budově odehrála významná událost – 30. července 1419 svrhl dav rozvášněný kázáním Jana Želivského a vedený Janem Žižkou z oken radnice několik konšelů. První pražská defenestrace, jak akci nazýváme, stála na začátku husitských válek, hnutí žádající reformu katolické církve.