Jednou z nejdůležitějších fyzikálních konstant je rychlost světla. Jedná se o nejvyšší rychlost, jaké lze dosáhnout. Na její definici stojí velké množství fyzikálních teorií a mnoho vědců se už dlouho snaží zjistit, jestli v celém vesmíru neexistuje něco, co by se mohlo pohybovat rychleji než právě elektromagnetické záření, jehož je světlo představitelem.
Stejně tak se mnoho lidí pokoušelo už od 17. století rychlost světla (označovanou písmenem c) změřit, i když to v té době bylo velmi obtížné. Jejich pokusy nicméně dokazovaly, že rychlost světla není nekonečná, jak si dříve lidé mysleli. Dnes víme, že nejvyšší rychlosti dosahuje světlo ve vakuu, tedy vzduchoprázdnu, a její přesná hodnota je 299 792 458 metrů za sekundu. Na vzduchu je sice o něco nižší, ale přesto je vzdálenost, kterou světlo urazí za pouhý zlomek času, nepředstavitelná. Této vlastnosti využívají moderní způsoby přenosu informací, například optické kabely, které se používají pro vzájemné propojování počítačů v internetu.
Konstanta označovaná písmenem c je významným prvkem speciální teorie relativity, ve které geniální německý fyzik Albert Einstein mimo jiné dokazoval, že rychlost světla nelze překročit. Velikost Země je vzhledem k rychlosti světla velmi malá, vždyť naši planetu světlo oběhne na rovníku kolem dokola za pouhých 0,067 sekundy. Protože však ve vesmíru jsou od sebe jednotlivá tělesa vzdálena naopak mnohem víc, než kolik světlo uběhne za sekundu, používají se někdy pro vyjádření vzdálenosti ve vesmíru násobky času a světlené rychlosti. Světelný rok, vzdálenost, kterou světlo urazí za jeden rok, tak má hodnotu 9 460 730 472 580 800 m (9,46 biliardy metrů).