Pokud bychom měli vyjmenovat vynálezy, které lidstvo ovlivnily nejvýrazněji, lednička by patrně kvůli velké konkurenci jiné techniky nebyla zmíněna až tak často. Bez nadsázky se dá ovšem říct, že naše domácnosti změnila podstatně. Vždyť dnes už si neumíme představit, že bychom potraviny, které se rychle kazí, museli spotřebovat velmi rychle poté, co je přivezeme z obchodu.
Právě lednička má za úkol uchovat je čerstvé mnohem delší dobu. V chladu se totiž škodlivé bakterie v jídle množí pomaleji a pomaleji také postupuje hniloba. Lednička nám tak prokazuje velkou službu. Princip chlazení je vlastně opak ohřívání, které není těžké si představit: nějaký zdroj tepla předává okolnímu prostředí tepelnou energii, takže vzduch v jeho blízkosti se ohřívá. U ledničky (a také například u klimatizací nebo tepelných čerpadel) potřebujeme docílit opačného účinku – vzduch uvnitř je třeba ochladit. To lze provést tak, že se teplo z ledničky, která je uzavřená, a tedy oddělená od okolí, odvede ven.
K tomu slouží systém s malým potrubím, které je naplněno chladicí kapalinou, a kompresor, zařízení, které umí stlačovat plyny, tedy zvyšovat jejich tlak (kompresor je součástí tzv. kompresorových ledniček, jež oproti absorpčním ledničkám mnohem častějším typem). Kompresor zvyšuje tlak kapaliny, ta se zahříváním mění na plyn a putuje do výměníku, kde se znovu ochlazuje. Výměník vypadá jako černá mřížka a je umístěn na zadní vnější straně ledničky. Díky tomu se v něm snižuje teplota, která přechází mimo ledničku. Z výměníku přechází chladicí kapalina do širšího potrubí, výparníku, kde se sníží její tlak a vlivem toho se začne vypařovat. Aby k tomu mohlo dojít, musí zevnitř lednice odebrat teplo. Pára, tedy plyn se vrací zpět ke kompresoru a celý cyklus se může opakovat.
Na princip ochlazování vzduchu přenosem tepla přišel už v polovině 18. století skotský lékař a chemik William Cullen. Trvalo dlouhou dobu, než ledničky dostaly dnešní podobu, jejich funkce však zůstává stejná a místo ve většině domácností takřka nezastupitelné.
O ledničce a dalších zajímavostech z fyziky