Porava 27 českých šlechticů na Staroměstském náměstí, zdroj: cs.wikipedia.org, volné dílo
Ačkoli lidé jeho prací opovrhovali, ruku mu podal jen málokdo, v hostincích musel sedávat stranou od ostatních a pro vstup do města měl vyhrazenu zvláštní bránu, přišel si Jan Mydlář, který byl nejznámějším českým katem, během svého života na velké jmění. Jeho práce prostě byla neobvyklá, jen tak někdo ji dělat nechtěl, a tak byla dobře placená. Jan Mydlář zemřel před 346 lety, 14. března 1664.
Katem se stal náhodou kvůli nešťastné lásce poté, co vystudoval pražskou lékařskou fakultu, ale nesložil závěrečné zkoušky. Vzdělání a také jeho fyzická zdatnost ho k popravčímu řemeslu přímo předurčovaly. Zdá se, že jenom on mohl být schopen vykonat 21. června 1621 na Staroměstském náměstí popravu 27 českých šlechticů, kteří byli poraženi ve stavovském povstání v rozhodující bitvě na Bílé hoře. Za práci dostal 584 kop míšeňských grošů, dalších více než 600 si naúčtoval za přípravu popravy.
Kromě poprav měli kati v jeho době na starost také odklízení mrtvol sebevrahů, sbírání zdechlin, mučení vězňů, likvidaci toulavých psů nebo také uklízení záchodů. Lidé je ale naopak vyhledávali, když potřebovali vyléčit zlámané kosti.
Dožil se zhruba osmdesáti let, v jakém věku přesně zemřel, se neví, protože o roce jeho narození se vedou spory. Patrně ve svých 77 letech se podruhé oženil. Své řemeslo předal synovi z prvního manželství s Alžbětou Špetlovou, dcerou kata ze Slaného, Janu Václavovi. Ironií osudu je, že jeho vnuk sám skončil na popravišti.