Mapa s vyznačením části území třetí říše po anšlusu Rakouska, Sudet a Československa, zdroj: cs.wikipedia.org, volné dílo
V německo-českém slovníku bychom mohli pod slovem Anschluss (dříve Anschluß, „anšlus“) najít český význam připojení či spoj. I když se používá v obecném smyslu, vlivem dějinných událostí nabylo mnohem konkrétního významu. Když se řekne anšlus, zájemcům o historii se vybaví 12. březen 1938 a násilné převzetí Rakouska Německem.
Ve 30. letech 20. století se v Německu, které bylo dříve centrem rozsáhlé a mocné říše rozkládající se na velkém území Evropy od Severního moře až k moři Středozemnímu, chopili moci představitelé Národně socialistické dělnické strany v čele s Adolfem Hitlerem (1889–1945). Členové této strany se nazývali nacisté (zkráceně od nacionální a socialisté) a jedním z mnoha jejich cílů bylo získat zpět některá dříve ztracená území (mezi nimi například i české Sudety). Jednou ze zemí, o které měl Hitler zájem, bylo právě Rakousko, o kterém se v minulosti uvažovalo jako o centru obnovené Velkoněmecké říše.
Němečtí nacisté využili vzestupu svých rakouských kolegů a chaosu na politické scéně, kde došlo k několika pokusům o převrat. Poslední před anšlusem proběhl 11. března 1938 a jeho hlavní vůdce Arthur Seyß-Inquart pozval do Rakouska německou armádu. Ta o den později přijela a byla davy lidí přivítána s nadšením. Hitler vzápětí prohlásil Rakousko součástí třetí říše, jak se nacistickému Německu také přezdívá. Německé plány zakrátko vyústily v rozpoutání druhé světové války.