Réva vinná (latinsky Vitis vinifera) má mezi ovocnými rostlinami mimořádné postavení. Nejenže jíme přímo její plody, které se nazývají bobule, ale také se z nich vyrábí alkoholický nápoj, který má několikatisíciletou tradici. Své o tom vědí zejména ve vinařských velmocech, kterými jsou Španělsko, Francie a Itálie.
Přestože Česká republika do uvedené trojice zdaleka nepatří, zejména moravská vína mají ve světě poměrně dobrý zvuk. Ostatně více než 18 200 pěstitelů, kteří se u nás věnují pěstování vinné révy, není nezajímavé číslo. Drtivou většinu mezi nimi (více než 18 tisíc) zaujímají vinaři z Moravy. Dvě hlavní oblasti s vinohrady v České republice – česká a moravská – se dělí na podoblasti: mělnickou a litoměřickou v Čechách a znojemskou, mikulovskou, velkopavlovickou a slováckou na Moravě. Ty se potom dále člení na vinařské obce a viniční tratě. Celková plocha českých a moravských vinohradů dosahuje jen asi 0,2 % rozlohy České republiky, konkrétně něco přes 19 tisíc hektarů. V roce 2008 se na nich urodilo tolik vína, že celkový výroba nápoje vzrostla na 820 tisíc hektolitrů.
Lepší podmínky v našem podnebném pásmu mají bílá vína, takže na tuzemských vinohradech můžeme napočítat celkem 25 bílých odrůd révy (nejčastěji je zastoupen Müller Thurgau), zatímco červených bobulí (nejvíc Svatovavřineckého) tu roste 17 odrůd. Kromě nich se pro přímou spotřebu pěstuje ještě dalších devět odrůd, ze kterých se tekuté víno tiché, šumivé, perlivé ani likérové víno nevyrábí.