Všechny živočišné druhy patřící mezi obratlovce, tedy živočichy, u nichž se vyvinula kostra tvořená kostmi, mají srdce. A stejně tak člověk. Tento dutý sval uložený v hrudní dutině je pro tělo naprosto nepostradatelný. Funguje jako pumpa a zajišťuje proudění krve v těle, a tedy zásobování těla kyslíkem a živinami, které k jednotlivým orgánům prostřednictvím krve putují.
Úkolem srdce je odvádět krev, z níž si tělo vzalo životodárný kyslík, do plic, kde se okysličí, a potom ji zase pomocí tepen dopravit zpátky. Během klidové fáze, která se nazývá diastola, nasává srdce krev z těla. Při druhé fázi, zvané systola, je krev pod tlakem vháněna do tepen. Tyto dvě aktivity se neustále střídají, smršťování a rozpínání proběhne v klidovém stavu asi 70krát za minutu. Při mimořádně zvýšené fyzické aktivitě, kdy člověk potřebuje více kyslíku, se srdeční frekvence zvyšuje. V takovém případě lze na některých tepnách, například na zápěstí, napočítat až třikrát více tepů za minutu. Přesně tolikrát musí malé čerpadlo zapumpovat.
Během 70 stahů srdce přečerpá 5 litrů krve, takže srdce 70letého člověka, které muselo celý život bez přestání pracovat, udělalo za tu dobu asi 3 miliardy stahů a rozvedlo po těle asi 200 milionů litrů krve. Co se týče tepové frekvence, nemusí si srdce člověka připadat zase až tak namáhané, protože v přírodě platí úměra, že čím větší živočich, tím menší počet úderů za minutu. Srdce takového kolibříka musí za minutu udělat až 1 200 stahů.