Přestože bychom třeba chtěli ten dlouhý čas trávit něčím jiným, každý člověk prospí za život průměrně 25 let. V posteli tedy strávíme přibližně jednu třetinu života. Je to potřeba – během spánku mozek odpočívá a tělo obnovuje funkce, které musí být schopné být v provozu během dne. Člověk, který spí nedostatečně nebo trpí poruchami spánku, neobnoví svůj organismus dostatečně a začne pociťovat zhoršení myšlení, snížení pozornosti a pocit únavy, a to už následující den. Po několika dnech pak může dojít dokonce k rozvoji duševních chorob.
Spící člověk vykonává jen minimální pohyby a omezeně reaguje na vnější podněty. V průběhu spánku prochází několika fázemi: usínáním, které trvá většinou jen několik minut a jedná se o přechod mezi bděním a spánkem; spánkem NREM (non rapid eye movement), spánkem REM (rapid eye movement) a probouzením. Pro odpočinek organismu je nejdůležitější NREM fáze spánku, protože relaxují naše svaly. Ta se během noci čtyřikrát až pětkrát vystřídá se stadiem REM spánku, při níž spící odpočívá duševně a při níž se nám zdají sny.
Potřeba spánku se v průběhu života snižuje. Kojenec spí průměrně 20 hodin denně, dítě předškolního věku asi 12 hodin, dospívající by měli spát asi 9 hodin denně, zdravý dospělý 6 až 8 hodin denně. Některým lidem ale stačí 5 až 6 hodin.