Kamikaze nalétává na USS Missouri; autor: Harold „Buster“ Campbell nebo Len Schmidt – NavSource, volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=17874
Když se druhá světová válka chýlila ke svému konci, operovala americká armáda v Tichém oceánu, kde bylo jejím velkým soupeřem Japonsko. To se rozhodlo do bojů proti lodím Spojených států nasadit do té doby nepoužitou taktiku – výbušninami napěchovaná letadla, s nimiž se piloti vrhli střemhlav na cíl. V západním světě se pro tyto sebevražedné útočníky vžil termín kamikaze nebo kamikadze.
Termín se překládá jako božský vítr a původně se používal pro označení tajfunu, který ve 13. století zdecimoval mongolskou armádu chystající se k útoku na Japonsko. V samotné zemi vycházejícího slunce ale jednotky sebevražedných pilotů nazývali Šinpú tokubecu kógekitai (zvláštní jednotky Šinpú). Piloti, kteří byli většinou vybíráni z řad mladých nezkušených vojáků, šli na jistou smrt, ale věřili, že slouží císaři a že svou smrtí ochrání Japonsko před porážkou. První oficiální útok provedlo šest pilotů kamikaze 25. října 1944 na americký námořní konvoj v čele s eskortní letadlovou lodí St Lo u ostrova Samar ve Filipínském moři, ale pravděpodobně už o čtyři dny dříve byl úplně prvním sebevražedným útočníkem neznámý pilot, který se střemhlav vrhl v bitvě u Leyte na loď HMAS Australia.
Největší operací v historii, během níž japonská armáda využila kamikaze, byla bitva o tichomořský ostrov Okinawa od března do června roku 1945. Během ní podnikla 1 900 sebevražedných útoků, které měly za následek smrt 4 907 vojáků a potopení 32 lodí.
Podrobný popis útoků kamikaze na serveru valka.cz
O kamikaze na serveru o Japonsku
Spousta informací o kamikaze (v angličtině)