Kudlanka nábožná (latinsky Mantis religiosa) je jediný u nás žijící zástupce živočišného řádu kudlanek. Je o ní známo, že samičky po páření, ale často také během něj, požírají samečky. To ale není jediná zajímavost, které si na tomto hmyzu, který má sice domovinu v jižní Evropě, ale dá se spatřit i u nás, můžeme všimnout.
Kudlanka je dravec, a aby mohla lovit živočišnou kořist, často větší, než je ona sama, je k tomu dokonale přizpůsobena. Jednak má velké oči, které jí spolu se zeleným zabarvením umožňují skrýt se v listí a číhat na svou oběť. Umí bleskurychle pracovat se svýma lapavýma nohama, takže vyhlédnutou kořist přicvakne mezi ozubenou holeň a chodidlo a poté zaživa sežere. K jejímu loveckému umění přispívá i schopnost otočit hlavou o celých 360 stupňů. Kudlanka tak má přehled o všem, co se kolem ní děje, aniž by musela pohnout tělem.
Pojmenování nábožná dostala od způsobu, jakým drží přední nohy. Jsou totiž zvednuté a přiložené k sobě, a tak kudlanka díky tomuto postoji vypadá, jako by se modlila. Pobožná ale rozhodně není a zaživa si nepochutnává jen na své kořisti, ale také tak pojídají samičky samečky, když se do nich po páření nebo i během něj zakousnou. Mohou si to ostatně dovolit – samička kudlanky může být až dvakrát větší než sameček. I když je tento mezipohlavní kanibalismus známý, není úplně běžný. Kudlanka, v Česku ohrožený druh, se ho totiž dopouští jenom v době, kdy nemá dostatek potravy. V takovém případě je ale schopna napadnout samička samičku. A ještě jednu schopnost tento malý, ale pozoruhodný hmyz má: mladé samičky se mohou narodit z neoplozeného vajíčka. Říká se tomu samobřezost (partenogeneze) a podobný způsob rozmnožování najdeme i u jiných druhů.