Nic nedá lidstvu, který je v současné době nejrozvinutější formou života na Zemi, takový pocit bezvýznamnosti, jako když se zamyslí nad tím, jak stará vlastně naše planeta je. Oproti přibližně pěti miliardám let, které dosud uběhly od jejího vzniku, je jeden průměrný lidský život, trvající zhruba pětasedmdesát let, opravdu bezvýznamným časovým okamžikem. Vývoj Země v historii a jeho jednotlivé etapy jsou pro vědce velmi přitažlivým tématem a stále budí velké množství otázek.
K výpočtu přibližného stáří vesmíru a všech jeho součástí používá věda několik velmi složitých výpočtů, vycházejících například z teorie rozpadu radioaktivních prvků nebo vzdálenosti jednotlivých galaxií. A tak na základě pozorování a počítání vědci odhadují, že vesmír je starý asi 14 miliard let a Zemi asi 4,7 miliardy let. Život na planetě nebyl vždy stejný, jako je dnes, v minulosti se střídala nejrůznější období, která byla charakteristická jinými organismy, typy hornin a také atmosférou. Například před dvěma miliardami let bylo ve vzduchu jen asi 15 procent dnešního množství. Základ pro rozdělení historie Země dala věda s názvem geologie, která zkoumá právě složení planety a historický vývoj. Proto se etapy nazývají geologické éry. Ještě před nimi probíhalo zhruba 700 milionů let tzv. předgeologické období, během něhož vznikly základní součásti Země (geosféry) – kůra, plášť a jádro – a první horniny. Život ještě neexistoval, probíhaly jen chemické reakce.
První organismy se na Zemi vyskytly až v dalším období, v prahorách a starohorách (společně se označují jako prekambrium). Vývoj atmosféry a zvyšování množství kyslíku v ní totiž umožnil vznik prvního života. Tato etapa ale nebyla nijak jednoduchá a už vůbec ne rychlá, protože bakterie a sinice, které tyto první organismy představují, vznikaly až dvě miliardy let. V prvohorách (paleozoikum) probíhá bouřlivý geologický vývoj (vznikají první hory, například horské masivy v Čechách), primitivní organismy se dále rozvíjejí a po Zemi se pomalu začínají pohybovat bezobratlí živočichové a růst první rostliny. To bylo před 500 miliony let. V druhohorách vznikají hory na území Moravy a naši planetu obývají dinosauři. Než se ale objevili, musely na Zemi vzniknout mnohé formy živých organismů, z nichž některé se dále vyvíjely a jiné zanikaly. ve třetihorách (kenozoikum) získávají převahu takové organismy, které byly schopny přizpůsobovat se změnám prostředí. Důležitou vývojovou větví se proto stávají savci, kteří byli ve čtvrtohorách (antropozoikum) nuceni čelit střídání pěti ledových a čtyř meziledových dob. Během nich vznikly například vrstvy ledovců na severní polokouli. A také (zhruba někdy před 2 miliony let) se objevil první příslušník rodu Homo, tedy člověk.