Většina z nás má nějakého sourozence, ať už staršího, nebo mladšího. Někteří lidé ale kromě toho mohou prohlásit, že se narodili jen desítek minut před svým bratrem či sestrou nebo po něm. Ano, řeč je o dvojčatech, trojčatech, čtyřčatech, … – neboli takzvaných vícečetných těhotenstvích.
Zatímco například myší samice mohou porodit až kolem dvaceti mláďat, u lidí a vyšších savců jsou obvyklá jen jedinčata. Narodí-li se společně více sourozenců, je to svým způsobem něco neobvyklého. V poslední době se nicméně počet porodů, při nichž se narodí vícerčata, zvyšuje. V polovině 90. let připadal v České republice jeden vícečetný porod na sto, o deset let později už to byl dvojnásobek. Pravděpodobnost, že se narodí trojčata, je 1:6 400 (tedy při každém 6 400. porodu), čtyřčata slaví rodiče zhruba při každém půlmiliontém porodu. Z historie jsou známy i případy narození osmerčat, to už jsou ale opravdu ojedinělé výjimky.
K dvojčatům se váže jedna zajímavost: pokud se vyvíjejí z jednoho vajíčka, které se ve stadiu zárodku rozdělí na dvě části, jedná se o jednovaječná dvojčata. Mají pak shodné velké množství znaků – například pohlaví, krevní skupinu i tělesnou stavbu – a jsou si k nerozeznání podobná. Mezi dvojčaty je jednovaječných sourozenců asi jedna čtvrtina. Zbylé tři čtvrtiny jsou dvojčata dvojvaječná, vyvíjejí se tedy ze dvou vajíček. Jednovaječná i dvojvaječná dvojčata se pak narodí při vícečetných porodech (jedno vajíčko se může rozdělit maximálně jednou, tedy na dvě poloviny).
O vícečetných porodech odborně
Zajímavosti ze světa dvojčat a vícerčat