Ještě před několika lety znalo lidstvo devět planet. Poslední z nich, byla od Slunce, kolem něhož nám známé planety sluneční soustavy obíhají, vzdálená nejvíc – až 7,376 miliardy kilometrů. Pluto, jak vědci tuto planetu po jejím objevu nazvali, bylo kvůli velké vzdálenosti dlouho neprozkoumané. První snímky zajistil v 90. letech 20. století až Hubbleův vesmírný dalekohled, obíhající kolem Země a fotografující vesmír. A v té době zbývalo Plutu jako planetě už jen několik let.
V roce 2005 totiž mladý americký astronom Michael E. Brown objevil ve sluneční soustavě těleso, které Pluto svými rozměry překonávalo. Těleso nazvané nejprve 2003 UB313 a později Eris nastartovalo dohady o tom, zda si Pluto své zařazení mezi planety zaslouží.
Vědci se o to, jestli Pluto do skupiny planet patří, přeli už dlouho. Planety totiž musí splňovat několik kritérií. A když v roce 2006 došli astronomové k nové, upřesňující definici slova planeta ovlivněné tím, že v minulosti objevili ve sluneční soustavě tělesa větší než Pluto, Pluto náhle z této elitní skupiny vesmírných těles vypadlo. Stalo se tak na kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze. Tato náhlá změna se dokonce dostala i do slovníků – Americká jazyková společnost vyhlásila slovem roku 2006 slovo zplutovat a jeho odvozenina zplutovaný, které označují sesazení (degradaci). Takový byl osud Pluta, které bylo sesazeno ze své pozice a degradováno na planetku.
Pluta si při studiu fotografií, které pořídil toho roku v lednu, všiml právě před osmdesáti lety, 18. února 1930, americký astronom Clyde William Tombaugh. O měsíc později svůj objev oznámil. Více než tři čtvrtiny století tedy mělo Pluto tu čest, že ho žáci v zeměpisu vyjmenovávali jako devátou planetu sluneční soustavy. To už je ale minulostí.
Astronomický server Pedagogické fakulty ZČU v Plzni
Stránky amerického národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (v angličtině)