Kdyby byl letos přestupný rok, bylo by dnes 29. února. Tento den navíc se kvůli srovnání kalendáře s tzv. tropickým rokem (dobou, za kterou Země oběhne Slunce) se přidává každé čtyři roky. Výjimkou jsou letopočty dělitelné 100, které jsou přestupné jen tehdy, když jsou zároveň dělitelné 400.
Na 29. únor jsme si tedy zvykli, i když máme jeden den v roce k dobru jen málokdy. Ti, co se v tento den narodili, si možná mohou poblahopřát – „stárnou“ čtyřikrát pomaleji. Anebo naopak – narozeniny by měli správně slavit jen jednou za čtyři roky. Nejsou na tom ale ještě tak špatně jako ti, kteří se v minulosti mohli narodit 30. února.
Například ve Švédku zavedli totiž 30. únor v roce 1712 kvůli nepovedenému přechodu z juliánského kalendáře, zavedeného v roce 45 před naším letopočtem Gaius Iulius Caesar, na gregoriánský, který v roce 1582 zavedl papež Řehoř XIII. Stejné datum měli hned několikrát v Sovětském svazu po roce 1929 poté, co zavedli revoluční kalendář.