Nejdelší české slovo
Čeština je velmi bohatý jazyk, protože všech 11,5 milionů lidí, které tímto jazykem podle odhadů na celém světě mluví, si může při jejich vytváření pomáhat nejen jejich skloňováním (například vedle slova bratr známe také slovo bratra), ale také odvozováním – z podstatného jména bratr vznikne přídavné jméno bratrský. Při odvozování používáme hojné množství předpon a přípon – a právě v jejich přiložením k základu slova vznikají slova delší a delší.
Železnice s úzkým rozchodem
Cestování po železnici výrazně zrychlilo spojení mezi významnými městy v České republice. Přestože není síť kolejí tak hustá jako síť silniční, patříme k zemím, kde je celková délka železničních tratí na obyvatele velmi vysoká. Více než polovina všech tratí na celém světě má rozchod kolejí 1 435 mm. Ten byl poprvé uzákoněn pro budování tratí ve Velké Británii v roce 1846. Také u nás se tato vzdálenost vnitřních hran kolejnic používala při stavbě kolejí nejčastěji: z téměř 9 500 kilometrů tratí jich má 99 % právě tento rozchod. Jen 97 kilometrů železnic má rozchod pouhých 760 milimetrů.
Barvy a naše pocity
Barvy kolem nás umí ovlivnit naši náladu. Stačí si přestavit podvečerní pošmourné počasí v zimě, kdy všechno vypadá jako šedé a nezáživné, a oproti tomu jarní či letní pohodu, kdy květiny hrají všemi barvami. Proto máme v zimě častěji smutnější pocity než v jiných ročních obdobích. Barvy zároveň mají tu vlastnost, že různí lidé mohou mít v oblibě odlišné odstíny. Ale bez ohledu na to, jaká barva se nám nejvíc líbí, působí na nás všechny obdobně.
Ovoce, nebo zelenina?
Kdykoli hovoříme o běžných druzích plodů, nemáme obvykle problém je zařadit mezi ovoce a zeleninu. Víme tak naprosto jistě, že například jablka, hrušky a třešně patří mezi ovoce a paprika, mrkev nebo třeba květák mezi zeleninu. Jenže u některých plodů nemusí být jasné, do jaké skupiny vlastně patří. Jedním ze známých omylů je zařazování melounu mezi ovoce. Jedná se totiž o zeleninu, neboť je to příbuzný okurky (oba patří do čeledi tykvovitých). Další pochybnosti nastanou u jiného častého a velmi oblíbeného rajčete. A co teprve banán, který odborně nepatří ani mezi ovoce, ani mezi zeleninu…
Oheň zavřený v malé krabičce
Abychom dnes rozdělali oheň, nepotřebujeme třít o sebe suchým dřevem, není nutné křesat jiskry tlučením kamenů a nemusíme ani mít po ruce lupu. Stačí k tomu malá krabička, v níž se ukrývají zápalky (neboli sirky). S jejich pomocí získáme oheň kdykoli a kdekoli a ihned a zapálíme tak oheň v krbu, táborák i svíčku. Jaké tajemství a historii v sobě ta nepatrná dřívka skrývají?
Dobrý sluha, ale špatný pán
Oheň je jeden z nejdůležitějších přírodních jevů, které člověk zkrotil tak, aby mu sloužily. Díky tomuto živlu se můžeme ohřát, ale umíme také tepelně upravit velké množství potravin. Dostatečná tepelná úprava pokrmů likviduje choroboplodné zárodky. Ne nadarmo se ovšem říká, že oheň je dobrý sluha, ale špatný pán – nechtěné požáry umí nadělat pěknou neplechu. Víte, co se při takovém ohni vlastně děje?
Proč mýdlo mydlí
Řeklo by se obyčejné mýdlo, ale tenhle kousek zvláštní, nepoznatelné hmoty umí ze špinavých rukou vyčarovat ruce přímo běloskvoucí. Látky schopné bojovat se špínou podobné dnešnímu mýdlu znali už lidé mnoho století před námi, o čemž svědčí například hliněná tabulka z období kolem roku 2200 př. n. l. nalezená na území někdejší Babylonské říše, která zachycuje návod na jejich výrobu. Princip mydlení znali samozřejmě později i v Egyptě a v Sumeru. A v čem vlastně onen princip spočívá?
Univerzální platidlo
Ačkoli na celé světě existují stovky měn, prakticky v každém koutě zeměkoule si vystačíte bez směnárny. Stačí, když si s sebou na cesty vezmete kousek zlata. Všude je totiž tento lesklý žluťoučký kov chápán jako surovina nesmírné hodnoty. Takže stačí opravdu jen kousek a pořídíte toho za něj hodně. Jeho hodnota je dána tím, že se jedná o vzácný nerost – přestože se na různých místech zlato v podobě drbných plíšků a zrn stále získává, na světě ho existuje jen omezené množství.
Velká vesnice z Jiřích Nováků
Během cest po Česku máme asi 34 000krát větší šanci, že potkáme kupříkladu pana Tikla. Zatímco prvně jmenované zcela jasně vévodí žebříčku nejčastějších příjmení v České republice, druhé patří do skupiny těch, která se u nás vyskytují nejméně často. Mezi ženami s převahou samozřejmě vedou paní Novákové. Je jich dokonce ještě víc než Nováků, takže tímto příjmením se podepisuje asi 35 tisíc žen.
Kniha, přítel člověka
Knihy patří k základní výbavě každé domácnosti. Jsou s námi na každém kroku, protože nám umí být příjemnými společníky. Přestože mnozí lidé po bouřlivém nástupu internetu tvrdili, že kniha bude mít kvůli multimediálním možnostem sítě namále a v současnosti na její pozici útočí i kniha elektronická, klasické tištěné knihy se vydávají pořád. Dokonce stále víc.