Barevný úkaz na obloze
Když prší a ještě svítí sluníčko, naskytne se nám na oblohu velmi zajímavý pohled lemovaný pestrobarevným obloukem duhy. Líbí se nám zejména díky tvaru a barvám, ale jak vlastně vzniká? Sluneční paprsky vstupují do kapek vody, přičemž se lámou na rozhraní vody a vzduchu a tímto způsobem se od sebe oddělí jednotlivé barvy a vytvoří se barevné spektrum neboli duha. Když se sluneční paprsky odrazí od kapiček vody a vytvoří se barevné spektrum, můžeme jej najít na opačné straně, než svítí slunce.
Blahodárný, ale zrádný šípek
Zatímco pro Šípkovou Růženku znamenal keř rostliny s latinským názvem Rosa canina neboli růže šípkové pohromu, pro člověka jsou jeho plody užitečné, protože obsahují velké množství vitamínu C a také další zdraví prospěšné látky. Šípek potkáme u nás na mnoha místech – roste na krajích lesů, na slunných stráních, na okrajích příkopů a na skalách. A když je chceme utrhnout, musíme si dát pozor, protože na větvích vyrůstají malé, do háku zahnuté trny.
Řeklo by se obyčejné vejce…
V kuchyni ho používáme takřka denně a neobejde se bez něj velké množství pokrmů. Na celém světě se jich denně sní asi 1,4 miliardy. Přesto slouží vajíčko v přírodě k úplně jiným účelům: samice ptáků, plazů, ryb, obojživelníků, a dokonce i některých savců (například ptakopysků) ho po vytvoření ve vaječníku snáší, aby se z něho vylíhla mláďata. Tento úkol vejce stále v drtivé většině stále plní, protože jako součást jídel se používají vajíčka domácí drůbeže, zejména slepic.
Dobrý letec pelikán bílý
Dorůstá do velikosti větší labutě, která patří mezi naše největší ptáky, ale kromě zoologických zahrad ho v našem podnebném pásmu najdeme jen velmi ojediněle. Pelikán bílý, vodní pták z řádu veslonohých, který se vyznačuje tím, že všichni jeho zástupci mají prsty na nohou spojené plovací blánou, žije totiž zejména v Africe a také na jihu Evropy a Asie. Poznáme ho podle silného zobáku a charakteristického kožovitého hrdelního vaku.
Smrtelně jedovaté mořské tanečnice
Říká se jim „mořské tanečnice“, mohou vypadat jako igelitový sáček, a proto jsou ve vodě téměř neviditelné, a jsou velmi nebezpečné. Na medúzy, zástupce živočišného kmene žahavců, můžeme narazit i ve Středozemním moři, kam Češi jezdí velmi rádi na dovolenou. A setkání s nimi může pro každého z nás znamenat nepříjemnosti, a to přesto, že představují jeden z nejjednodušších živých organismů. A přitom také jeden z nejstarších – odhaduje se, že medúzy za sebou mají 700 milionů let dlouhý vývoj.
Podzimní rána v mlžném oparu
Když každý rok končí léto, nastává období, které má pro mnohé z nás své svérázné kouzlo. Na podzim se totiž příroda obarví do pestrých barev, zrají hrušky, jablka a další plody a loukami poletuje babí léto. Své kouzlo mají i mlhy, které jsou zejména pro podzimní rána typické, a to i přesto, že v dopravě způsobují komplikace a k procházce nás rozhodně nenalákají. Na zemi sedí mlha jako peřina, takže nás ani nenapadne, že je tahle bílá neprůhledná a oku ne příliš lahodící úplně to samé jako mrak.
Pevnost pavoučího vlákna
Takřka všudypřítomní živočichové patřící do řádu pavouci (Araneae) jsou v mnoha ohledech moc zajímaví tvorové. Ve většině případů se jedná o vcelku malá zvířátka, vždyť největší v Evropě žijící pavouk slíďák tatarský měří sotva 4 centimetry a světový rekordman Nephila komaci 12 centimetrů. Přesto má spousta lidí strach už jenom z toho, když je vidí. Většinou o nich víme jen to, že tkají pavučinu.
Med – dávné sladidlo od včel
Je mnohem starší než lidská společnost, přes 2,5 tisíce let se pro své antibakteriální účinky využíval pro léčení infekcí, ve starém Egyptě používali jeho směs s krví drcených much a ptáků, semen a ovoce k léčbě ran a popálenin, v lidovém léčitelství našel využití při léčbě otoků a jizev nebo jako dobrý pomocník v boji proti bolení v krku. Umí být úspěšný také při léčení chorob srdce, močového ústrojí, jater a žaludku, chřipky, černého kašle , tuberkulózy, otrav a vředů nebo nespavosti a nejnovější výzkumy mu přiznávají účinky na léčbu zhoubného bujení a jiných civilizačních metod. Med má prostě pro lidi kouzelnou moc.
Proč při krájení cibule slzí oči
Každý, kdo byl někdy nucen loupat nebo krájet cibuli, ví, že tenhle nenápadný kousek zeleniny umí pěkně potrápit. Čím je totiž čerstvější, tím více nás při práci s ní pálí oči a to nás nutí k slzení. Zatímco při loupání není účinek látek obsažených uvnitř tak výrazný, při krájení se nerozbrečí jen odolní jedinci. Obrázek člověka slzícím nad kuchyňským prkénkem není nic nenormálního.
Chlupatý tvor se sedmi životy
V domácnostech na celém světě jich prý žije asi 600 milionů, takže mohou o to, kdo bude oblíbenějším domácím mazlíčkem, směle soupeřit se psy. Z divokých koček se totiž v blízkosti člověka a jeho obydlí vyvinuly ochočené Kočky domácí, které mu jsou velmi dobrým společníkem. Existují desítky jejich plemen, které se dělí do čtyř velkých skupin. A jejich zdomácnění jim prodloužilo život.