Několik tisíc let historie zmrzliny
Zatímco zmrzlina bývá podávána různými způsoby, pro nanuk je typické, že je to její přímý příbuzný, jen se odlišuje tím, že se prodává na dřevěné tyčce. Z toho vyplývá, že zmrzlina jako taková má mnohaletou historii, kdežto nanuk je poměrně mladým vynálezem. Obojí ale patří zvláště v horkých dnech k oblíbených pochoutkám lidí na celém světě. Mlsání mrazených směsí je potěšením pro zákazníky i výrobce, takže dnes existují stovky chutí, které může zmrzlina mít.
Umělé hmoty
Protože je v přírodě omezené množství materiálů s omezenými vlastnostmi, člověk v minulosti využil vědu, která mu pomohla vynalézt nějakou surovinu, která by byla schopna nahradit dřevo, kovy, sklo, keramiku, slonovinu, jantar a další zdroje vyskytující se v přírodě, z nichž některé byly drahé na získání nebo zpracování. Tato velká skupina látek vyráběných chemicky má dnes takřka neomezené hmotnosti. Dohromady se nazývají plasty, méně přesně jim říkáme umělé hmoty. Neobejde se bez nich žádný výrobní obor a provázejí nás na každém kroku.
Nejdelší české slovo
Čeština je velmi bohatý jazyk, protože všech 11,5 milionů lidí, které tímto jazykem podle odhadů na celém světě mluví, si může při jejich vytváření pomáhat nejen jejich skloňováním (například vedle slova bratr známe také slovo bratra), ale také odvozováním – z podstatného jména bratr vznikne přídavné jméno bratrský. Při odvozování používáme hojné množství předpon a přípon – a právě v jejich přiložením k základu slova vznikají slova delší a delší.
Reformátor církve Jan Hus
Každoročně se v České republice slaví 6. červenec jako státní svátek jako připomínka římskokatolického kněze a reformátora církve Jana Husa. Ten den byl totiž v roce 1415 v německém městě Kostnice (Konstanz), které leží na břehu Rýna kousek od švýcarských hranic, upálen. Jan Hus je ale známý také jako kazatel a myslitel, učitel na pražské Karlově univerzitě a později i její rektor (ředitel). Má rovněž zásluhu na úpravě českého pravopisu: zatímco dříve se k zápisu některých hlásek abecedy používaly skupiny hlásek, tzv. spřežky, Hus zavedl háčky a čárky (tehdy nazývané nabodeníčka dlouhá a nabodeníčka krátká).
Blahodárný, ale zrádný šípek
Zatímco pro Šípkovou Růženku znamenal keř rostliny s latinským názvem Rosa canina neboli růže šípkové pohromu, pro člověka jsou jeho plody užitečné, protože obsahují velké množství vitamínu C a také další zdraví prospěšné látky. Šípek potkáme u nás na mnoha místech – roste na krajích lesů, na slunných stráních, na okrajích příkopů a na skalách. A když je chceme utrhnout, musíme si dát pozor, protože na větvích vyrůstají malé, do háku zahnuté trny.
Z trosek znovuzrozený skvost na Labi
V německé spolkové zemi Sasko, jen asi 40 kilometrů severně od českých hranic a asi 150 kilometrů od Prahy, leží hlavní město tohoto regionu Drážďany (německy Dresden). Dnes už je město, navštěvované pro krásu zde stojících budov, opět plné života, takže by těžko někdo věřil, že v roce 1945 bylo při opakovaných náletech spojenců, bojujících ve druhé světové válce proti Německu, takřka kompletně zničeno.
Rychlovarná konvice: zázrak díky kousku kovu
Snad v každé kuchyni najdeme dnes jako němého společníka rychlovarnou konvici, elektrický spotřebič, bez jehož pomoci si dnes nedokážeme představit ohřívání či vaření vody zejména při přípravě čaje nebo kávy. Oproti ohřívání v mikrovlnné troubě, na plotně sporáku či vařiče má jednu nespornou výhodu – je mnohem rychlejší. A přestože konvice po spuštění tlačítka odebírá velké množství elektrické energie, je příprava ranního nápoje s ní také úspornější.
Dobrodružné cesty „za moře“
Velkou změnu v životě evropské společnosti znamenaly před více než 500 lety zámořské objevy. Jejich bouřlivý rozvoj od 15. století ukončil jedno období v lidských dějinách zvanou středověk. Začátek novověku, doby, která přišla po středověku, obyčejně datujeme do roku 1492, kdy italský mořeplavec Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, tehdy si ovšem myslel, že doplul do Indie, a původní obyvatelstvo proto nazval Indiány.
Hustota osídlení
Planeta Země zaujímá celkovou plochu přes 510 milionů kilometrů čtverečních. Z toho více než 70 % tvoří oceány. Zbytek obsazuje souš, tedy kontinenty, do nichž počítáme nejen poloostrovy, ale také poloostrovy roztroušené všude v mořích. Na pevnině žijí lidé, ale nejsou na ní rozprostřeni rovnoměrně – velké množství ostrovů je neobydleno a lidé nebydlí ani tam, kde k tomu nemá příhodné podmínky. A tak zatímco na některých územích se tísní doslova hlava na hlavě, jinde to k sobě dva nejbližší sousedé mají velmi daleko. Veličina, která počet lidí žijících na nějakém území sleduje, se nazývá hustota osídlení. Udává se v množství obyvatel žijících na jednom kilometru čtverečním.
Člověk na cestě od zárodku ke stáří
Lidé během svého života procházejí několika obdobími, během nichž se vyvíjejí jejich tělesné a duševní funkce a osvojují si dovednosti a znalosti. V každé etapě přitom najdeme něco, co je pro něj příznačné a co se odehrává v životě každého z nás. Mají dokonce svá pojmenování.